Tajemství dlouhověkosti = BIOHACKINGová inspirace z Modrých Zón?

Zralý věk v závislosti na hadičkách a s hrstí léků ke každému jídlu anebo léta svobody, v plné vitalitě, radosti a vděčnosti za život? Co si volíte VY? Moje volba je VITALITA a NAPLĚNÍ. Nikoliv lamentace nad tím, v čem ke mně byl život nespravedlivý. A tak stále hledám a objevuji nástroje, které celostní a udržitelné zdraví na všech rovinách podporují. Nevynalézám nic nového, zkoumám odkazy dávných kultur a tradic, které prověřil zub času. Téměř vše, co mě fascinuje již mnoho let, badatelé z National Geografic shrnuli v projektu s názvem Modré Zóny, Blue Zones. Celkem pět míst na Zemi s cenným odkazem, který rozhodně stojí za naši pozornost. Jedno-duchá moudrost kultur, jíž se máme inspirovat, včlenit do svého života a vědomě rozvíjet. Modré Zóny odhalují cestu naplněného života, zdraví a radosti. Pojďme po ní kráčet, společně se inspirovat a podporovat…Zveme vás na první dobrovolný festival Modrých Zón v České republice.

Kde se vzaly Modré zóny?

Byl jednou jeden nadšený cestovatel, který se jmenoval Dan Buettner. Procestoval na kole pět kontinentů a nastřádal několik světových rekordů. A právě ten se nadchl pro téma dlouhověkosti, které objevil cestou po japonské Okinawě. Spojil své síly s National Geografic a začal bádat… Psal se rok 1999. Ve stejné době dva demografové, Gianni Pes and Michele Poulain publikovali v Journal of Experimental Gerontology studii týkající se dlouhověkosti na Sardinii.  Čistě pro přehlednost začali značit do mapy místa s výskytem zdravých stoletých modrým fixem.  Tak se zrodily “ Modré zóny”, Blue Zones. Vznikl seznam celkem pěti oblastí: Okinawa (Japonsko), Sardinie (Itálie), Ikaria (Řecko), Loma Linda (USA, Kalifornie), Nicoya (Kostarika). V nedávné době se přidal také populární dokument Netflixu s názvem Jak se dožít stovky, tajemství Modrých zón, který přitáhl pozornost moderní +společnosti napříč kontinenty.

Tajemství Modrých zón

Navzdory zeměpisné vzdálenosti nesou všechny Modré Zóny podobné rysy v chování a celkového uvědomělého přístupu k životu svých obyvatel:

• VYVÁŽENÁ STRAVA převážně rostlinného základu, ideálně z vlastní produkce či lokálních zdrojů. Vedle kvality potravin se ukazuje jako nezbytná také přiměřená kvantita.
• PŘIROZENÝ POHYB na čerstvém vzduchu, ideálně procházky, zahradničení a manuální činnost.
• NAPLNĚNÍ ŽIVOTNÍHO POSLÁNÍ, žití v souladu se svými hodnotami, pěstování víry a kultivace vědomé mysli.
• AKTIVNÍ ŽIVOT V RODINĚ a KOMUNITĚ a současná podpora všech sociálních vazeb, včetně dobrovolné činnosti pro blaho komunity.

Já osobně vnímám jako zdraví propojující prvek také dostatek slunečního svitu, kterého je pro všechny zmiňované oblasti hojnost po celý rok. Přestože se tento prvek mezi specifikacemi nosných pilířů vitality u Modrých Zón explicitně neuvádí.

Každá kultura si svou modrost naplňuje po svém. Pojďme se podívat jak:

OKINAWA – Japonsko

Okinawa představuje místo s absolutně nejvyšším počtem zdravých stoletých na počet obyvatel. Vedle tropických pláží a průzračného moře nabízí cenný odkaz v oblasti rodinných a komunitních vztahů a také vztahu k jídlu. V čem je Okinawa jedinečná?

STRAVA:

Využití nutričního potenciálu místních potravin – Kuchyně obyvatel Okinawy je založená především na rostlinné stravě, z níž od roku 1950 tvoří asi 70% sladké červené brambory s velmi vysokým množstvím antioxidantů. Každý Okinawan zkonzumuje průměrně 100g sójových výrobků denně, nejčastěji ve formě tofu. Dále místní kuchyně využívá velmi cenné lokální potraviny, které plní zcela přirozeně funkci tzv. nutriční farmakologie, tedy využívají plně svůj nutriční potenciál pro podporu celkového zdraví a případné léčby neduh od snižování horečky až po celostní uzdravování. K tomu slouží například listy moruše, polévka z černé olihně či mořské řasy coby cenný zdroj omega 3 mastných kyselin.

Jídlo s mírou – Okinawané mají ve zvyku před jídlem namísto „Dobrou chuť“ přát „/hara hači bu/“, což v překladu znamená 8 z 10, tedy jíst do naplnění 80%, nikoliv do syta. Díky skladbě stravy a zvyku 8 z 10 netrpí místí obyvatelé nadváhou, neboť kalorická hodnota jednotlivých pokrmů zdaleka nedosahuje té, na jakou jsme zvyklí u jiných kultur či té globální fastfood kultury.

POHYB: 30 dřepů denně – vzhledem ke skutečnosti, že na Okinawě namísto židlí používají podložky tatami, zcela přirozeně dřepují mnohokrát za den. Místní obyvatelé mají díky tomu velmi pevný střed těla a velmi stabilní dolní část těla.

KOMUNITA: Aktivní komunita vzájemné pomoci MOAI – je forma finančního sdružení založeného na čistě dobrovolné bázi. Slouží k setkávání, pěstování koníčků, vzájemné podpoře v nouzi, a to i finanční. S ohledem na skutečnost, že jednou z civilizačních chorob západního světa je osamění, které dle studií může zkrátit život až o 15 let, je forma aktivní komunity velmi efektivní nástroj pro podporu duševní i tělesné vitality.

NAPLNĚNÍ VYŠŠÍHO PRINCIPU: Život v souladu se svým IKIGAI – Ikigai je naplnění smyslu života, svého poslání, důvod pro to, abychom ráno vstali z postele. Pokud člověk žije své ikigai, je požehnaný a má důvod žít. Při ztrátě Ikigai umírá. V Japonštině neexistuje výraz pro slovo „důchod“. Japonci pěstují své ikigai až do posledního vydechnutí.

SARDINIE – Itálie

Nádherný smaragdový ostrov, jenž byl první definovanou modrou zónou. S ohledem na historický vývoj ostrova si Sardiňané udrželi jakýsi odstup od zbytku světa a bděle střeží odkaz svého kulturního bohatství, pěstují své tradice. Věnují se stále lovu, rybaření a své plodiny si do velké míry pěstují sami. Tradiční strava je středomořská s obohacením o produkty ovčího a kozího mléka, zdroje bohatého na Omega 3 mastné kyseliny. Rádi si dopřejí skleničku či dvě sytého červeného vína denně. Sardiňané udržují velmi pevné rodinné pouto, tráví čas společně napříč generacemi a pěstují tradice. Mají dostatek přirozeného pohybu díky umístění rodných vísek vysoko v horách, kde pouhá procházka do kavárny či obchodu představuje zdolání mnoha výškových metrů.

IKARIA – Řecko

Řecký ostrov, jehož obyvatelé, dle studií, neznají neurodegenerativní onemocnění a demenci a užívají si života v hravé radosti. Mají silné rodinné vazby, holdují sytému červenému vínu, hře v domino do pozdních nočních hodin a rozhodně se nestresují časem na hodinkách. Život původních obyvatel se odvíjí především venku na čerstvém vzduchu, v horách a zahrnuje velmi přirozený pohyb. Tradiční strava je založená na velkém množství ovoce, zeleniny, fazolí, bramborách, rybách a olivovém oleji. Namísto kravského mléka využívají kozí a produkty z něj. S ohledem na ortodoxní křesťanskou víru se místní obyvatelé také pravidelně postí. Místním zvykem je popíjet bylinný čaj z rozmarýnu, šalvěje a oregana. Lidé jsou zvyklí dopřávat si přes poledne siestu a zdřímnout si, což dle studií snižuje stresové zatížení a krevní tlak.

NICOYA – Kostarika

Podobně jako obyvatelé Okinawy také Kostaričané žijí v souladu se svým „plan de vida“, smyslem života pro všeobecné dobro a blaho. „Plan de vida“ žijí a naplňují jak v aktivním věku, tak ve stáří. Kostaričané se nestresují, naopak, svou práci vykonávají spíše v dopoledním čase a zbytek dne věnují odpočinku. Sdružují se, jak v rodině, tak s přáteli. Strava Kostaričanů je založená především na dýni, fazolích a kukuřici. Zvykem je dopřávat si pouze lehkou večeři v pozdním odpoledni, tedy vyhýbat se těžkým jídlům navečer. Pitná voda, kterou mají obyvatelé Nicoya k dispozici, obsahuje velmi vysoký podíl vápníku. Snad i díky tomu mají obecně pevné kosti a velmi zřídka trpí na úrazy pohybového aparátu. Zdravá výživa a silné kosti umožňují obyvatelům Kostariky žít fyzicky velmi aktivní život, klidně i po překročení stovky.

Loma Linda – USA, Kalifornie

Je výjimkou Modrých Zón. Jako jediná nevznikla přirozeně a organicky vývojem událostí v daném místě. Tedy neslučuje obyvatele, kteří by se na daném místě narodili, nýbrž propojuje jednotlivce v komunitu na základě sdílení stejných životních hodnot. Jde o komunitu čítající asi 9000 členů Adventistů sedmého dne žijících pospolu. Tito Američané žijí v průměru o 10 let déle než ostatní obyvatelé USA, jsou vegetariáni, konzumují hodně ořechů, nekouří a nepijí alkohol. V týdnu se na jeden den zastaví a věnují se podpoře rodiny, komunity a víře. Na rozdíl od ostatních tradičních kultur Modrých zón využívají pro podporu fyzického zdraví pravidelný vědomý pohyb ve formě skupinového cvičení a bedlivě si hlídají svůj BMI (Body Mass Index). Důraz kladou na dobrovolnictví v komunitě a pomoc bližnímu.

Může být Česká republika Modrou zónou?

Pokud má naše země šanci pěstovat moudrost odkazu Modrých Zón, velmi pravděpodobně se tak může dít po vzoru Loma Lindy, tedy sdružování lidí, kteří jsou nadšeni pro téma a současně sdílí podobné životní hodnoty. Právě tyto mikrokomunity mohou být dále zdrojem inspirace a motivace pro potřebné změny na lokální úrovni.

Z projektu Modrých Zón byla definována ochranná známka, vznikla řada knih a Dan Buettner pomáhá tyto principy implementovat do různých obcí především v rámci USA. Opakovaně byl osloven také nadšenci z České republiky. Na změnu shora není radno se spoléhat, jak mnozí tušíme. Je potřeba, aby k tématu aktivně přikročil každý z nás, zodpovědně sám za sebe. V březnu 2024 proběhlo první víkendové setkání nadšenců vědomého života a dlouhověkosti na Kubasově Mlýně. Tato úžasná a spontánní konference byla věnována sdílení zkušeností těch, kterým principy života tzv. Modrých Zón dávají smysl a částečně či zcela je žijí. Poděkování za tuto iniciativu patří aktivní skupině Zdeňka Webera, Michala Kubasy a Blanky Tichavské. Letošní podzimní festival Žijme Modře na tuto akci volně navazuje.

Inspirace odjinud

Občas můžeme pociťovat, že je potřeba změna… Nejen v tom, jak věci děláme, ale už v nahlížení na život, smýšlení, tvorbě slov a to, jak své myšlenky komunikujeme dále. Nastavení mysli zasévá semínko našich činů a vytváří náš život a osud. Jen se někdy v každodenním shonu nedaří najít ten správný impulz. Pro to správné a efektivní “nakopnutí” je potřeba opustit svou zónu komfortu, vykročit mimo vyšlapanou pěšinu, nadechnout se čerstvého vzduchu a inspirace, potkat nové lidi… Jednoduše alespoň na chvíli změnit prostředí. Mimo zaběhnuté koleje pak přichází podněty, inspirace, popud k žádoucím změnám. Pak se dostaví ta správná příležitost změnu ochutnat a zažít. Díky osobní zkušenosti získáme energetický otisk – vedle obrazu v mysli také silný emoční zážitek a nový stav těla, ke kterému se budeme chtít vracet a který nás motivuje k dalším vědomým krokům. Pak se už nový návyk, tedy žádoucí změna, lépe udrží i doma v každodenní honičce. Ruku na srdce, doma máme tendenci tak trochu, alespoň občas energeticky, zahnívat. Pojďme se inspirovat tím, jak zdraví a dlouhověkost pěstují v Modrých Zónách a pro to intenzivní nakopnutí, které vás přehoupne od teorie k praxi, si přijeďte na festival v říjnu 2024.

FESTIVAL Modrých zón v ČR Festival ŽIJME MODŘE, žijme dobře. Záměrem festivalu je přesunout se z roviny teorie do praxe tak, aby si všichni nadšenci pro téma dlouhověkosti ve zdraví a vitalitě mohli základní principy zažít v praxi. A to ve formě zážitkových seminářů, workshopů a přednášek, něco nového se dozvědět, inspirovat se a tyto střípky moudrosti si odnést domů a tam je pěstovat, rozvíjet a šířit dále ve svém každodenním životě, ve své komunitě. Celý festival je dobročinnou akcí ctící odkaz DOBROVOLNOSTI a vědomé nezištné pomoci odkazu Blue Zones.

„Hlídej si své myšlenky, neboť se stávají tvými slovy.

Hlídej si svá slova, neboť se stávají tvými činy.

Hlídej si své činy, neboť se stávají tvými zvyky.

Hlídej si své zvyky, neboť se stávají tvým osudem.“ Dalajláma

Čerpáno z:

Dokumentu na Netflixu: Jak se dožít stovky, tajemství Modrých Zón (2023)

Webu: https://www.bluezones.com/

Ilustrační foto ze Sardinie, oblast Arbatax

Těšíme se na vás na Paběnickém Mlýně na Festivalu Žijme Modře 18. – 20. října 2024! Více k festivalu ZDE. K festivalu můžete navštívit také naši facebookovou událost a přispět k tématu svým komentářem, doporučením či tuto akci sdílet mezi své podobně naladěné přátelé.

Krásné léto všem! Vaše Lucie