Jógínské texty doslova hýří pojmy Prána a prána a zasvěcencům zajisté netřeba vysvětlovat jejich význam. Zvu vás však k četbě pojednání o této všudypřítomné a všeprostupující energie jak z pohledu jogína tak i z pohledu západního, zkoumavého a empiricky založeného člověka. Nebudu přehánět, když vám prozradím, že pránou se již zabývá věda a dokazuje především na poli fyziky její existenci.
Prána a prána
Pránu můžeme vnímat jako souhrn všech vesmírných energií. Prána není magnetismem, gravitací ani elektrickou energií, ovšem tyto jevy jsou projevem univerzální Prány. Dá se říci, že všude ve vesmíru, kde existuje pohyb, se projevuje Prána. Od pohybů elektronů kolem atomového jádra po pohyb lidského organismu. Životní energie je projevem Prány. Jednou z forem vesmírné Prány, kterou jsme schopni vnímat jako energetické vlny ve svém těle, je prána s malým „p“.
Souvislosti ze světa jógy, aneb jógínské INTERMEZZO pro širší souvislosti
Smyslem duchovních cest nejen jógy je především oproštění se od pocitu jáství, tedy jakéhosi JÁ vnímaného coby něco výjimečného a odděleného od celku. Cest, jak se od tohoto zajetí EGEM odvrátit, existuje bezpochyby mnoho. Připomeňme si však jeden z hlavních jógínských přístupů. Jistý PATAŇDŽALI, žijící kolem roku 200 – 150 př.n.l., považovaný za zakladatele jógy, je taktéž autorem tzv. Osmidílné stezky Královské jógy, RADŽAJÓGY. Jednotlivými stupni této osmidílné stezky si adept prochází postupně a vědomě, aby nakonec dospěl k nejvyššímu poznání a osvícení a ukončil tak koloběh životů své duše. Pránájáma je čtvrtým stupněm této stezky a předchází ji JAMA A NIJAMA (desatero založené na trvalých hodnotách a ctnostech) a cvičení ÁSAN. Jelikož je PRÁNÁJÁMA vědomá práce s energiemi, je třeba mít připravené tělo a jeho energetické dráhy, které pránu/energii distribuují. Nejdůležitějším předpokladem pro zdárnou práci s pránou je především pružná a napřímená páteř. Dalšími stupni této Královské cesty je práce se smysly, PRÁTJAHÁRA, koncentrace DHÁRANA, meditace DHJÁNA , která vede k SAMÁDHÍ, což je osmý, konečný stupeň – splynutí, sjednocení, osvícení.
Co je to Pránájáma?
Většina překladů termínu „pránájáma“ vychází z – „prána“ (všeprostupující energie) a „ajama“ (délka, zadržení, kontrola) a vykládá tento výraz jako vědomou práci s dechem. Což není nesprávně, ale dle André van Lysebetha (výrazného belgického popularizátora jógy, jenž přinesl jóginská učení z Východu ve druhé polovině minulého století) jen velmi zjednodušené. Pránájáma dle Lysebethových slov představuje totiž životně důležité učení, neboť vede člověka k vědomé práci a kontrole životní energie – pro rozvoj a dlouhodobě udržitelné zdraví jak tělesné stránky tak těch duševních.
Vzpomínáte si, jak jste se cítili při své poslední túře po horách, návštěvě mořského pobřeží či jen za slunečného počasí někde na venkově? Já osobně vnímám, že mi tyto kraje velmi svědčí, neb se cítím doslova nabitá energií.
Co na to říká západní věda?
Je tomu vskutku tak. Jedním z aspektů atmosférické prány je tzv. ionizace, která se liší v závislosti na sezónních a zeměpisných změnách. Nejznámějším projevem ionizace atmosféry je blesk. Hybnou částečkou veškerého pohybu, včetně života samotného, jsou ionty, záporně nabité atomy nebo části molekuly. V atmosféře se můžeme setkat se dvěma typy iontů:
Koncentrace malých iontů vůči velkým pomalým je proměnlivá. Na venkově, kde je vzduch čistý, je dle dostupných zdrojů poměr 3:1 ve prospěch těch malých živých, ve městech naopak stoupá koncentrace velkých pomalých iontů až na 1:270 či 1:600! Zde se tedy nabízí jedno z vysvětlení, proč se obyvatelé měst cítí často doslova „vysátí“. Zdroje také uvádějí, že citliví jedinci, kteří odjedou na dovolenou na mořské pobřeží, mohou vlivem nadměrného přijímání prány trpět až nespavostí.
Zdrojem těch malých potřebných iontů, tedy prány, je samotná Země, čili půda, také kosmické a Sluneční záření a současně vodní masy v pohybu a při odpařování. Tedy všude tam, kam se dostanou sluneční paprsky a v blízkosti vody si můžeme doslova dobít vnitřní baterie. Mezi orgány, které nás podporují v přijímání prány, tedy iontů potřebných pro elektrickou látkovou výměnu probíhající v těle, patří kromě dýchacích orgánů (nosní sliznice a dutiny, plicní sklípky) také kůže a jazyk. Zde je třeba podotknout, že každá vrstva oblečení včetně obuvi působí coby izolant pro přijímání iontů. Je tedy velmi důležité podpořit proces ionizace – chcete-li „pránické koupele“ pobytem v přírodě s obnaženou kůží a bosými chodidly.
V moderní terminologii se přínosy bosé chůze dají shrnout pod pojem EARTHING, neboli GROUNDING. Věnuje se mu v současné době spousta vědeckých studií, které potvrzují, že po nabití organismu ionty ze země dochází k potlačení zánětlivých procesů v těle, k celkové podpoře imunity a k lepší látkové přeměně. Stejně působí na náš organismus ionty z atmosféry. Díky ionizaci ze země i ze vzduchu organismus přijímá záporné ionty, které podporují látkovou přeměnu a přebytek vylučuje kůží. Čím je tato výměna aktivnější, tím je organismus čipernější a zdravější.
Jak můžeme aktivně podpořit vstřebávání prány a tím i znovunastolení rovnováhy těla, tedy homeostázy? Jednoduše: Já se snažím co nejvíce chodit bosá, ideálně v přírodním terénu trávy, hlíny, kamínků. Společně s earthingem působí na harmonizaci těla a jednotlivých orgánů tímto způsobem i reflexní masáž chodidel. K tomu je vhodné dobře a zhluboka dýchat. Tedy řádně vydechnout a poté nechat tělo přirozeně nadechnout poklesem bránice a k dechu využívat plnou kapacitu plic, tedy plný jógový dech. Ale k technikám dechu zase někdy příště 🙂 Užívejte pránu!
NAMASTE