Jak si díky vděčnosti naplnit svůj záměr

Vnímáte občas vztek na celý svět, protože jste přišli o něco, na co jste byli zvyklí a co jste měli rádi? Ten pocit frustrace a „nespravedlnosti“ zná zřejmě každý… Můžeme nějak podpořit stálost existence důležitých hodnot ve svém životě navzdory proměnlivosti světa? Naučme se pracovat s vděčností, má totiž obrovský přesah do kvality našich životů…

Možná patříte mezi jógové nadšence, občas meditujete, rádi se jen tak zastavíte a užíváte si PŘÍTOMNÝ OKAMŽIK…anebo se to vědomě učíte, protože cítíte, že TO JE TA CESTA… Pravděpodobně vám není cizí vědomá práce s myslí a sebereflexe…aniž byste to možná takto pojmenovávali… Vnímáte sílu a intenzitu slova DĚKUJI… Možná vás někdy až dojme uvědomění, že váš partner/ka a děti jsou vlastně úžasné bytosti, vnímáte vděčnost za teplo domova, práci, která vás a vaši rodinu nenechá napospas zimě a hladu… Anebo jste prostě jen citlivými a vnímavými bytostmi a pociťujete vděčnost za každý nový den, za chvíli strávenou s milovaným člověkem, za procházku v lese…

Kultivuj vděčnost

Vděčnost je jednou z tzv. pozitivních emocí, které bychom mohli díky jejímu účinku na tělo, mysl a duši nazvat POVZNÁŠEJÍCÍ, UZDRAVUJÍCÍ, doslova LÉČIVOU. Buddhistická tradice ctí vděčnost společně s laskavostí a soucitem coby nejvyšší ctnosti. Meditační praxí pak tyto zmiňované emoce kultivuje.

Některé zdroje rozdělují emoce na tzv. negativní a sobecké, neb pod jejich vlivem se jedinec skutečně takovým stává. Patří mezi ně například zlost, strach, nenávist, nejistota a soutěživost. Vedle těch sobeckých máme tzv. pozitivní a povznášející lidské emoce, které vedou k altruistickému chování. Mezi tyto patří právě vděčnost, laskavost, soucit, inspirace, mír, láska…

Jak na nás působí sobecké emoce?

Bylo potvrzeno, že prožitek negativních (sobeckých) emocí nás kvůli následné stresové reakci těla, která na prožitek přímo navazuje, staví do polohy: uteč anebo zaútoč! Hlídáme si tedy svá vlastní záda, hledáme bezpečné místo a ocitáme se v časovém tlaku. Stáváme se sobeckými. Ať se vám to líbí nebo ne.

Jak nás proměňují emoce lidství?

Prožitek jakékoliv povznášející emoce, vděčnosti především, přináší vnitřní klid, mír, štěstí a blaženost. V tu chvíli, kdy se my sami cítíme být naplnění a šťastní, si totéž upřímně přejeme i pro své okolí. A máme dost sil na to, abychom své okolí v naplňování těchto vyšších cílů podpořili. Stáváme se lidskými v pravém slova smyslu. Díky vděčnosti se může lidská společnost proměnit ze sobecké v altruistickou. Pro blaho všech.

Vděčnost = kouzelná pilulka pro štěstí

Z pohledu epigenetiky prožitek vděčnosti vytváří v těle takové prostředí, které přímo souvisí s návratem do rovnováhy, posiluje celkovou rekonvalescenci a obnovu sil, a posiluje imunitní systém. Například díky produkci hormonu oxytocinu. Pozitivní účinek oxytocinu zdaleka nekončí jeho úlohou během porodu. Naopak, u většiny orgánů v těle byly potvrzeny receptory reagující na oxytocin. Jeho přítomnost v těle podporuje hojení.

Kam směřuje tvá pozornost, tam proudí energie

Kvantoví fyzici z CERNU by nám mohli dlouze povídat o tom, že ta nejmenší částice, naše vlastní buňky nevyjímaje, je tvořena jen z nepatrného zlomku skutečnou a pevnou hmotou. Všechno ostatní je energie. A tato energie přímo reaguje na energii myšlenky a následné emoce. Vysoké emoce povznášejí i naši energii a my do svého života přitahujeme této energii podobné situace a prožitky. Čím více budeme podporovat vděčnost ve svých prožitcích, tím snadněji si budeme plnit sny a staneme se skutečnými tvůrci svého života.

Vděčnost jako poslední myšlenka každého dne

Život není jen o radosti. Každý den přináší nové výzvy, překonáváme překážky, čelíme náročným situacím, trpíme ztrátami… Ale zároveň každý den prožíváme velmi cenné okamžiky, které si možná ani neuvědomujeme. Často uvědomění přichází až ve chvíli, kdy dojde k omezení těchto chvil či k úplnému vymizení. Mezi tyto okamžiky může patřit telefonát s mámou, dědou či jiným příbuzným, procházka přírodou s dítětem, pozorování sněhových vloček, společná rodinná večeře, ocenění sebe sama za dobře vykonanou práci… Překážky, neboli výzvy a okamžiky hodny vděčnosti bývají v našich životech v rovnováze. Jen je otázkou, čeho si všímáme více… Nakonec, i ty zvládnuté výzvy stojí za ocenění, neb nás posunuly zase o kousek dále…

Každodenní rituál vděčnosti

Každý večer před usnutím si řekněte sami pro sebe, za jakou zkušenost či okamžik toho dne vnímáte největší vděčnost. Velmi dobré je, si tyto postřehy psát do deníku nebo na tzv. Vision board – nástěnku snů. Tím, že si tyto okamžiky zvědomíte, si situace podobného charakteru přitáhnete ještě více do života.

Velmi se mi líbí nápad Veroniky Měchurové, která vytváří Diář pro radost https://www.diarproradost.cz/ . Vedle mnoha dalších předností tohoto diáře najdete za každým dnem prostor pro sepsání toho, za co jste vděční, co vám udělalo největší radost a co jste daný den udělali dobrého. Krásná sebereflexe na sklonku každého dne…

Prožívejme vděčnost upřímně a ze srdce. Nikoliv proto, že se to má…ale protože skutečně DĚKUJEME. Posílíme tak lidství celé společnosti.