Strava: Pro posílení imunity a snížení zánětu 1.díl

Strava patří, společně s pohybem, nastavením mysli, kvalitou vztahů, které žijeme, a kvalitou životního prostředí, mezi nejmocnější EPIGENETICKÉ FAKTORY. To jsou faktory, kterými přímo ovlivňujeme své zdraví – buď směrem k nemoci anebo vnitřní rovnováze. Současný výzkum ukazuje, že většina civilizačních a degenerativních onemocnění, možná až 90%, je způsobena nevhodným životním stylem a nevyhovujícími stravovacími návyky. Přitom civilizační onemocnění patří jednoznačně mezi nejvýkonnější zabijáky posledních desetiletí.

Jako trenérka jógy a funkčního tréninku se snažím stravovat celostním a zdraví prospěšným způsobem již více než 20let. Vědomě dbám na zdravé a funkční návyky a prevenci. Stejně tak má nejužší i širší rodina. Přese všechnu snahu jsme se však léta potýkali s dlouhodobými projevy nerovnováhy v oblasti zdraví. Řešili jsme alergie, astma, ekzémy, vysoký krevní tlak a zvýšenou hladinou cholesterolu, opakující se akutní záněty a virózy, bolestivost kloubů… Západní medicína klasickými léky neřešila pravou příčinu problému, docházelo často k recidivě, dostatečně nepomáhaly ani alternativní přístupy – byliny, homeopatika, terapie… Odpovědi na mé otázky přinesl až ponor do studia nutriční farmakologie, řekněme funkčního stravování. 

 

Léky anebo nutriční složky

Tam, kde klasická západní medicína předepisuje léky, nutriční farmakologie doporučuje vhodný způsob stravování s dostatečným množstvím zdraví prospěšných látek. Případně doporučuje suplementaci určitých složek, kterých v běžné, ale jinak vyvážené stravě, není dostatek.

Odborníci z řad světových kapacit oboru nutriční farmakologie se shodují na těchto tvrzeních:

1. Klasické léky neřeší příčinu nemocí, pouze potlačují symptomy. Užívání léků s sebou nese spoustu nežádoucích účinků, na které často navazuje užívání dalších léků a tím se celý systém řetězí. Člověk se stává závislým na lécích, jeho vnitřní ozdravné a regenerační schopnosti organismu stagnují a postupně se vytrácejí.
2. Nutriční farmakologie oproti lékům nabízí řešení využívající jednoduchých nutričních nástrojů k plné podpoře schopností těla znovunastavit vnitřní homeostázu a uzdravit se samo. Pomocí nástrojů nutriční farmakologie máme možnost eliminovat samotnou příčinu onemocnění a tím se dlouhodobě těšit pevnému zdraví bez závislosti na lécích. Vyvážený a dostatečný příjem makro i mikro živin je velmi silnou podporou prevence celostního zdraví.

 

Zánět jako hlavní příčina civilizačních onemocnění

Civilizační choroby, mezi které řadíme především: srdeční poruchy, vysoký krevní tlak, metabolický syndrom, obezitu, Diabetes 2.typu, vysoký cholesterol, kožní problémy jako dermatitidy a ekzémy, autoimunitní onemocnění, onemocnění kloubního aparátu, problémy týkající se mozkových funkcí, dokonce syndrom ADHD a projevy autistického spektra, neurodegenerativní onemocnění a poruchy na buněčné úrovni včetně rakovinného bujení, nám ubírají obrovské množství životní síly a některé z nich patří mezi hlavní příčiny úmrtí posledních desetiletí. Moderní věda vysledovala jeden z výrazných faktorů, který podporuje rozvoj těchto chorob. Je jím CHRONICKÝ ZÁNĚT. Nejde o zánět v akutní formě, na který organismus reaguje zvýšenou teplotou či horečkou. Chronický zánět je více rafinovaný, bují často někde v zákrytu a jeho nositel ani netuší, že se ocitá pod jeho vlivem. Chronický zánět přichází plíživě a posilňuje se vždy, když akutní forma zánětu není dostatečně fyziologicky uhašena. Tehdy přechází zánět z akutní do chronické formy. Léta potají škodí, ubírá sil mentálních i fyzických, oslabuje výkonnost a odolnost organismu, odčerpává duševní pohodu, podsouvá nám názor „Už jsi starý/á, máš svá léta, tak co bys čekal/a?!“. Když po pěti, deseti, patnácti letech jeho řádění v plném utajení odhalí a konečně prokáže lékařská prohlídka příčiny zdravotních obtíží, je už často pozdě. Civilizační onemocnění je ve chvíli konečného odhalení již v tak pokročilém stádiu, že se jeho nositel obvykle ocitá v pozici doživotního klienta medicínsko farmakologického průmyslu. Na jednu stranu to může vypadat, že mu nic jiného nezbývá. Ne, pokud nezmění životní styl, stravovací návyky a nastavení své mysli.

 

Vědomá proaktivita se vyplácí v prevenci i léčbě

Ve chvíli, kdy se do uzdravovacího procesu zapojí pacient proaktivně, prokáže svou vůli a touhu změnit dosavadní návyky, mohou se dít dokonce i zázraky. Při zapojování zdravých návyků (dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, otužování, duševní hygiena, kvalitní spánek) je vědomá a vyvážená strava alfou a omegou celého uzdravovacího procesu. Živiny jsou nezbytným palivem těla a každé jeho buňky.

 

Co můžeme pro své zdraví udělat sami? 

Pojďme se zaměřit na ty složky výživy, které si jednoznačně zasluhují naši pozornost z hlediska podpory organismu jak v rámci primární imunitní reakce a tedy vyrovnáváním se s občasnými virózami či bakteriálními onemocněními, tak z pohledu dlouhodobého zdraví při potlačování chronického zánětu a jeho eliminaci.

Všechny tyto složky se běžně vyskytují v konkrétních kvalitních potravinách z hodnotných přirozených zdrojů. Z důvodu vyčerpanosti zemědělské půdy, kvůli nadměrnému využívání chemikálií a také kvůli chovu zvířat v nepůvodním prostředí s nepřirozeným krmivem, se bohužel tyto látky nevyskytují v dostatečné míře ve všech potravinách daného druhu. Proto se v určitých případech doporučuje k jinak vyvážené stravě dodat potřebné výživové doplňky.

 

Jak podpořit svou IMUNITU? 

O udržení našeho zdraví pečuje imunita. Tou prvotní je imunita vrozená. Chrání nás od narození a doprovází celým životem. Pokaždé, když se náš organismus dostane do kontaktu s mikroorganismy, antigenem, které imunita vyhodnotí jako ohrožující, vytvoří imunitní odpověď. Velmi zjednodušeně, primární – vrozený imunitní systém vytvoří v řádu hodin efektivní bariéru proti ohrožujícímu antigenu a současně v řádu dní až týdnů vytváří adaptivní imunitu, pro rychlejší nástup specifické imunity pro případ, že by v budoucnu došlo k setkání se stejným antigenem. Specifický, tedy adaptivní imunitní systém, funguje vždy ve spolupráci s vrozenou imunitou.

Mezi buňky tvořící primární imunitní odpověď patří mimo jiné makrofágy, neutrofily, a tzv. NK-buňky (natural killers) aktivní ve všech tkáních. Vrozený imunitní systém trénuje tak, že rozpoznává ve svém okolí cizorodé látky. S ohledem na skutečnost, že žijeme téměř ve sterilním prostředí, kde je aktivita primární imunity vyzývána daleko méně, než tomu bylo dříve, ztratila svou rovnováhu a nyní je náchylnější k nepřiměřené reakci na neškodné látky, jako například pyl.

 

Beta-glukany

Vrozený imunitní systém se naučil rozpoznávat zejména molekuly zvané beta-glukany 1,3/1,6 vyskytující se v buněčných stěnách kvasinek a hub. Právě tyto sloučeniny spouští reakci makrofágů a neutrofilů, které stupňují silný protiútok a tedy obecně zvyšují svou účinnost. Koncem 80.let začal Výzkumný ústav radiobiologie americké armády testovat aktivátory imunity a v roce 2004 bylo zveřejněno, že nejúčinnějšími imunostimulanty (z testovaných 300 látek) jsou beta-glukany 1,3/1,6 z kvasnic, které chrání před infekcemi způsobené bakteriemi, viry a plísněmi a současně chrání před poškozením z ozáření. Podle některých odborníků by měly být beta-glukany klasifikovány coby esenciální mikroživiny. Beta-glukany najdeme přirozeně například v kváskovém pečivu, nefiltrovaném pivu či v drobných flíčcích na chemicky neošetřených jablkách. S ohledem na nedostatečný obsah beta-glukanů ve stravě se doporučuje jeho příjem dodat pomocí kvalitních suplementů. Doporučená dávka je 200-250 mg na den. Beta-glukany je vhodné do stravy dodávat v období nadměrné fyzické a mentální zátěže, v období chřipkových epidemií a také v období, kdy přímo čelíme infekci.

 

Inhibitory virulence

Antigeny – viry a bakterie, které proniknou do těla, se zpočátku chovají velmi nenápadně. To proto, aby nebyly rozeznatelné pro buňky imunitního systému. Ve chvíli kdy však jejich hladina dosáhne kritické meze, stanou se virulentními. Začnou spolu komunikovat, množit se a útočit. Ve své domácí kuchyni však máme k dispozici spoustu pomocníků, kteří patří mezi tzv. inhibitory virulence. Tito pomocníci komunikaci a množení bakterií a virů efektivně brání. Mezi běžně dostupné inhibitory virulence patří vanilka, hřebíček, zázvor, kardamom, křen, česnek a kopr. Využívejte je tedy hojně při své realizaci ve vaření.

 

Střevní mikrobiom

Náš organismus je hojně osídlen různými mikroorganismy, jejichž počet je mnohem vyšší než počet vlastních buněk těla. Všem těmto mikroorganismům říkáme souhrnně mikrobiom a jeho úlohou je prospívat svému hostiteli. Převážná část mikrobiomu se nachází v tlustém střevě. Kvalitou potravy přímo ovlivňujeme, zda bude mikrobiom pracovat pro náš prospěch či proti nám. Střevo je hojně osídleno grampozitivními a gramnegativními kmeny bakterií. Především ty grampozitivní si zasluhují naši laskavou péči, neboť působí proti zánětu. Mikrobiom každého z nás je velmi specifický. Je třeba ty správné kmeny bakterií podporovat. Protože se obsah střeva neustále pohybuje, k podpoře růstu probiotických druhů v různých částech střeva potřebujeme prebiotickou vlákninu s různými molekulárními strukturami aktivními v různých částech tračníku. Ideálně bychom měli jíst luštěniny, dostatek ovoce a zeleniny, obiloviny jako oves a k tomu dodávat kvašené potraviny jak rostlinného původu (kvašené zelí, kvas, pickles, kimči), tak například kvašené mléčné výrobky. Takto vyživené střevo nás bude dobře chránit.

 

Více o imunitě a zánětu z hlediska dlouhodobé péče se dočtete ve 2. díle toho miniseriálu.

Odborné zdroje:

Dr. Clayton Paul, Jak posílit svůj imunitní systém, Oxford 2020

Dr. Clayton Paul, Ať je vaše jídlo vaším lékem, Oxford 2019

Státní Zdravotní Ústav, http://www.szu.cz/

Jonáš Josef, Kuchař Jiří, Svět přírodních antibiotik, Praha 2014